Zdeněk Kessler
JUDr. Zdeněk Kessler | |
---|---|
1. předseda Ústavního soudu ČR | |
Ve funkci: 15. července 1993 – 12. února 2003 | |
Předchůdce | Ústavní soud vznikl |
Nástupce | Miloš Holeček |
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1990 – 1992 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSNS (1946–1948) OF (1989–1991) ODS (1991–1993) |
Narození | 29. prosince 1926 Brno Československo Československo |
Úmrtí | 25. srpna 2003 (ve věku 76 let) Brno Česko Česko |
Děti | Dagmar Lastovecká |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Profese | politik a soudce |
Ocenění | Čestné občanství města Brna (2002) Řád Tomáše Garrigua Masaryka 3. třídy (2002) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Kessler (29. prosince 1926 Brno – 25. srpna 2003 Brno) byl český právník, soudce a předseda Ústavního soudu České republiky, po sametové revoluci krátce i československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS. Jeho dcerou je někdejší senátorka a soudkyně Ústavního soudu Dagmar Lastovecká. Byl rovněž synovcem rektora Masarykovy univerzity Bohumila Baxy a tím i prasynovcem Karla Havlíčka Borovského.
Biografie
Narodil se v rodině zaměstnance drah a prodavačky, po maturitě na reálném gymnáziu studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde promoval v roce 1949, ve stejném roce se stal doktorem práv. Po právnických studiích od roku 1949 do roku 1953 byl zaměstnán jako podnikový právník. Od roku 1946 byl aktivní v Československé straně národně socialistické, odmítal režim nastolený po roce 1948, byl proto sledován Státní bezpečností a roku 1953 byl odsouzen k 17 letům vězení za velezradu. Roku 1960 byl amnestován prezidentem Novotným.[1][2]
V 90. letech se zasloužil o podrobné zveřejnění archivů Státní bezpečnosti, zejména po odhalení jeho vlastní zkušenosti s případem Vlastislava Chalupy, který tajně působil jako spolupracovník StB v československém exilu na Západě.[zdroj?]
Po volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za Občanské fórum. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu ODS. V parlamentu setrval do ledna 1992, kdy rezignoval v důsledku svého zvolení do Ústavního soudu ČSFR.[3] Ve federálním parlamentu byl členem předsednictva FS ČSFR, členem ústavněprávního výboru a předsedou mandátového a imunitního výboru.
V roce 1992 se stal soudcem Ústavního soudu ČSFR, po rozpadu Československa předsedou Ústavního soudu ČR. Na funkci rezignoval ze zdravotních důvodů krátce před smrtí. V roce 2002 mu Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.[1] V roce 2002 mu bylo uděleno čestné občanství města Brna a Řád čestné legie. V roce 2006 byl v rámci ocenění Právník roku uveden do právnické síně slávy.
Reference
- ↑ a b Zemřel první šéf Ústavního soudu Zdeněk Kessler. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-07-26]. Dostupné online.
- ↑ JUDr. Zdeněk Kessler [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-07-26]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Zdeněk Kessler ve federálním parlamentu
- Medailonek na stránkách Ústavního soudu Archivováno 30. 10. 2016 na Wayback Machine.
Předseda Ústavního soudu České republiky | |
---|---|
Zdeněk Kessler (1993–2003) • Miloš Holeček (2003) • Pavel Rychetský (2003–2023) • Josef Baxa (od 2023) |
Soudci Ústavního soudu České republiky | |
---|---|
Jmenovaní Václavem Havlem | Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013) |
Jmenovaní Václavem Klausem | Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015) |
Jmenovaní Milošem Zemanem | Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014–2024) • Tomáš Lichovník (od 2014-2024) • David Uhlíř (od 2014) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023) |
Jmenovaní Petrem Pavlem | Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024) • Tomáš Langášek (od 2024) • Jiří Přibáň (od 2024) |
Předsedové jsou uvedeni tučně. |