Šimon Pánek

Šimon Pánek
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 7. června 1990 – 28. června 1990
Stranická příslušnost
Členství	Občanské fórum
Narození	27. prosince 1967 (56 let) Praha Československo Československo
Národnost	česká
Sídlo	Praha
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání	ředitel humanitární organizace, bývalý politik a studentský vůdce
Ocenění	medaile Za zásluhy III. stupeň (2002) European of the Year (2003) Ceny Paměti národa (2010) Zlatá medaile MU (2019) Stříbrná medaile předsedy Senátu (2021) Medaile Za zásluhy o diplomacii (2022) Řád čestné legie (2023)
Commons	Šimon Pánek
Citát: Mohl bych napsat povídku, jak jsem nebyl ani den poslancem FS.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šimon Pánek (* 27. prosince 1967 Praha) je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Člověk v tísni, humanitární organizace se sídlem v České republice. Šimon Pánek byl coby studentský aktivista během sametové revoluce v roce 1989 vůdcem několika stávek proti režimu, následně se krátce pohyboval v politice. Je členem Evropské rady pro zahraniční vztahy a zakládajícím členem Rady evropského partnerství pro demokracii.

Život

Studoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor biologie, studium nedokončil.^[1][2] V roce 1988 byl Šimon Pánek hlavním organizátorem humanitární pomoci obětem zemětřesení v Arménii, když společně s Jaromírem Štětinou vyhlásili neoficiální materiální sbírku na pomoc postiženým.^[3]

O rok později, v roce 1989, se stal jedním ze „studentských vůdců“ Sametové revoluce v tehdejším Československu. Jmenovali jej do Koordinačního stávkového výboru studentů vysokých škol^[2] a za studenty^[2] byl členem Občanského fóra. Působil jako zahraniční specialista pro oblast Balkánu a lidských práv v prezidentské administrativě Václava Havla. Po listopadové revoluci byl za Občanské fórum kooptován do Federálního shromáždění,^[4] což nepřijal.

Ve volbách roku 1990 byl řádně zvolen do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Severomoravský kraj) za Občanské fórum poté, co ho vynesly z 13. místa preferenční hlasy, ale již v červnu 1990 na mandát rezignoval.

V roce 1992-1997 spoluzakládal soukromou informační agenturu Epicentrum, přinášející zpravodajství z krizových oblastí světa.^[5] V tomto roce již působil v Kanceláři prezidenta republiky a současně se věnoval filmové produkci.^[6] Prezident Václav Havel jej na Pražském hradě vyznamenal medailí Za zásluhy za angažovanost ve věcech veřejných v roce 2002. V roce 2003 získal cenu Evropan roku.^[6]

V roce 1999 byl jedním ze šesti prvních signatářů výzvy Děkujeme, odejděte!, která razantně vystoupila proti tehdejší vládnoucí elitě a následně přerostla v občanskou iniciativu Sdružení „Děkujeme, odejděte!“. Z dalšího politického směřování se však stáhl.

Mezi lety 2004 a 2010 byl Šimon Pánek předsedou české nevládní rozvojové organizace FoRs. Roku 2010 mu občanské sdružení Post Bellum udělilo Cenu Paměti národa.^[7] Od roku 2011 do roku 2013 působil také jako předseda dozorčí rady Aliance 2015, evropské sítě nevládních organizací.

V roce 2010 v rozhovoru pro MF Dnes bývalý prezident Václav Havel uvedl, že by si přál, aby Šimon Pánek v budoucnu kandidoval na prezidenta. Kandidaturu však Pánek prozatím před každými volbami vyloučil.

Od roku 2017 je lektorem European Leadership & Academic Institute (ELAI) v Praze. Od téhož roku je Šimon předsedou nové instituce působící v zemích bývalého Sovětského svazu pod názvem Centrum občanské společnosti Praha.

V roce 2021 mu byla předána Stříbrná medaile předsedy Senátu^[8] a v roce 2022 udělena Cena Arnošta Lustiga.^[9] Roku 2022 obdržel od ministra Lipavského medaili Za zásluhy o diplomacii.^[10] V lednu 2023 byl vyznamenán V. třídou (rytíř) francouzského Řádu čestné legie.^[11]

19. ledna 2023 francouzský velvyslanec Alexis Dutertre Šimonu Pánkovi v Buquoyském paláci v Praze předal nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie V. třídy (rytíř). Uvedl, že Pánek vyznává stejné hodnoty jako Francie, zasazuje se na ochranu lidských práv, svobody, solidarity a humanitární činnosti. Ocenil jeho osobní nasazení a přínos neziskové organizace v Česku i v zahraničí. ^[11]

Odkazy

Literatura

• PÁNEK, Šimon; KLIMEŠ, David. Aby dobro neškodilo. 1.. vyd. Praha: Portál, 2015. 304 s. ISBN 978-80-262-0941-6. 
• BENDA, Marek; PÁNEK, Šimon; MACDONAGH-PAJEROVÁ, Monika. Studenti psali revoluci. Praha: Univerzum, 1990. ISBN 80-85207-02-8. 

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimon Pánek na Wikimedia Commons
• Osoba Šimon Pánek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Šimon Pánek
• Šimon Pánek na portálu Paměť národa
• Rozhovor pro BBC
• Rozhovor pro Respekt
• Šimon Pánek v pořadu Impulsy Václava Moravce
• Profil o Šimonu Pánkovi